Vysočanský pivovar

Ve Freyově ulici se nachází jeden ze starých pražských pivovarů. Tereziánský katastr z roku 1749 zde pivovar neuvádí, předpokládejme proto, že byl založen až po tomto datu. V jednom ze starých dokumentů se píše, že Nadační dům s pivovarem ve Vysočanech nesoucí popisné číslo 1 později získal směnnou smlouvou ze dne 1. června 1860 dominikánský klášter u sv. Jiljí v Praze. Z tohoto textu je zřejmé, že pivovar tedy existoval již dávno předtím. Dominikáni vedli pivovar jednak ve své režii, jednak ho pronajímali.

V roce 1883 si najal vysočanský pivovar sládek Karel Spurný, který zde o rok později přistavěl humna a hvozd, sklep, stáje a obytné místnosti. V roce 1887 obdržel úřední povolení k osobnímu provozování živnosti hostinského v domě čp. 1 ve Vysočanech; po dvou letech bylo tomuto hostinci dáno povolení k používání tlakostroje. Karel Spurný si podržel hostinskou koncesi až do své smrti 23. července 1939. Hostinství však osobně neprovozoval, restauraci za něho vedl Antonín Houfek.

Dne 20. června 1889 byla do obchodního rejstříku tehdejšího c. k. Obchodního soudu v Praze zapsána firma „Karel a Rudolf Spurný, pivovar ve Vysočanech u Prahy“. Obchodní stránku pivovaru vedl starší bratr Karel, mladší Rudolf řídil vlastní vaření piva. Rudolf však v poměrně mladém věku zemřel. Nějaký čas byl společníkem vysočanského pivovaru sládek Karel Němota, v letech 1883-1885 zaujal místo společníka po boku Karla Spurného Albert Pilát, který snad financoval rekonstrukci podniku. Sládek Karel Spurný byl znám nejen jako zdatný odborník, ale i tím, že v roce 1896 ohlásil společně se sládkem Karlem Němotou patent kontrolního přístroje na měření mladiny ve varné pánvi. O tento patent měly zájem nejen rakouské úřady, ale například i bulharský stát. Sládek Spurný byl častým delegátem a zástupcem při různých jednáních na ministerstvu financí ve Vídni, která se týkala pivovarských zájmů a hlavně zájmů malopivovarů. Napsal též řadu odborných pojednání a článků, byl členem komitétu Vysočanské záložny v Karlíně a členem Občanské záložny v Karlíně.

Dne 6. května 1908 zakoupil Karel Spurný od dominikánů za tehdejších 180 000 korun pivovar i se zahradou, další parcelou, pastvinou a rybníkem a převzal ho do vlastní režie. Vysočanský pivovar byl původně pivovarem ručním, teprve za nájemce Spurného byl zařízen na parní a strojní pohon. Var činil 50 hl. Vedle pivovaru se nacházela velká pivovarská zahrada, obehnaná vysokou zdí. V zahradě byl rybníček, do něhož ústilo rameno Rokytky. Rybník poskytoval v zimě led, který mohl být pohodlně ukládán přímo do pivovarských lednic, takže ledování bylo velmi levné. Část zahrady byla upravena na způsob anglického parku, v další části bylo vysázeno mnoho krásných jehličnanů a ovocných stromů; uprostřed zahrady byl veliký šestihranný pavilon a zděná budova, kde se svého času hrávalo loutkové divadlo. Pražané sem jezdívali na výlet, dokonce sem byly vypravovány zvláštní vlaky a o nedělích a svátcích stávaly před zahradou dlouhé řady kočárů, přivážejících a odvážejících návštěvníky. V zahradě se pořádaly velké zábavy a pivo se čepovalo v hojné míře. Bývalý podsládek pivovaru Jaroslav Zajíček zajímavě vyprávěl o Karlu Spurném a jeho bratru Rudolfovi a o zábavách, které se tu pořádaly. Vzpomíná i na jeden den, kdy příliš silný a proslulý tmavý třináctistupňový ležák byl příčinou neblahé události: během zábavy řeznického spolku jeden z řezníků „ mrštil po svém soku sklenicí takovou silou, že ten padl na místě mrtev“. Pan Zajíček dodal, že nikdy se „obecenstvo ze zahrady nevytratilo tak rychle jako po tomto incidentu“. Na zahradě byla i veranda a zimní sály, kde se tančívalo.