Česká verzeEnglish versionDeutsche FassungVersione italianaPусская версия

Vysočanský pivovar

Ve Freyově ulici se nachází jeden ze starých pražských pivovarů. Tereziánský katastr z roku 1749 zde pivovar neuvádí, předpokládejme proto, že byl založen až po tomto datu. V jednom ze starých dokumentů se píše, že Nadační dům s pivovarem ve Vysočanech nesoucí popisné číslo 1 později získal směnnou smlouvou ze dne 1. června 1860 dominikánský klášter u sv. Jiljí v Praze. Z tohoto textu je zřejmé, že pivovar tedy existoval již dávno předtím. Dominikáni vedli pivovar jednak ve své režii, jednak ho pronajímali.

V roce 1883 si najal vysočanský pivovar sládek Karel Spurný, který zde o rok později přistavěl humna a hvozd, sklep, stáje a obytné místnosti. V roce 1887 obdržel úřední povolení k osobnímu provozování živnosti hostinského v domě čp. 1 ve Vysočanech; po dvou letech bylo tomuto hostinci dáno povolení k používání tlakostroje. Karel Spurný si podržel hostinskou koncesi až do své smrti 23. července 1939. Hostinství však osobně neprovozoval, restauraci za něho vedl Antonín Houfek.

Dne 20. června 1889 byla do obchodního rejstříku tehdejšího c. k. Obchodního soudu v Praze zapsána firma „Karel a Rudolf Spurný, pivovar ve Vysočanech u Prahy“. Obchodní stránku pivovaru vedl starší bratr Karel, mladší Rudolf řídil vlastní vaření piva. Rudolf však v poměrně mladém věku zemřel. Nějaký čas byl společníkem vysočanského pivovaru sládek Karel Němota, v letech 1883-1885 zaujal místo společníka po boku Karla Spurného Albert Pilát, který snad financoval rekonstrukci podniku.

Sládek Karel Spurný byl znám nejen jako zdatný odborník, ale i tím, že v roce 1896 ohlásil společně se sládkem Karlem Němotou patent kontrolního přístroje na měření mladiny ve varné pánvi. O tento patent měly zájem nejen rakouské úřady, ale například i bulharský stát. Sládek Spurný byl častým delegátem a zástupcem při různých jednáních na ministerstvu financí ve Vídni, která se týkala pivovarských zájmů a hlavně zájmů malopivovarů. Napsal též řadu odborných pojednání a článků, byl členem komitétu Vysočanské záložny v Karlíně a členem Občanské záložny v Karlíně.

Dne 6. května 1908 zakoupil Karel Spurný od dominikánů za tehdejších 180 000 korun pivovar i se zahradou, další parcelou, pastvinou a rybníkem a převzal ho do vlastní režie. Vysočanský pivovar byl původně pivovarem ručním, teprve za nájemce Spurného byl zařízen na parní a strojní pohon. Var činil 50 hl.

Vedle pivovaru se nacházela velká pivovarská zahrada, obehnaná vysokou zdí. V zahradě byl rybníček, do něhož ústilo rameno Rokytky. Rybník poskytoval v zimě led, který mohl být pohodlně ukládán přímo do pivovarských lednic, takže ledování bylo velmi levné. Část zahrady byla upravena na způsob anglického parku, v další části bylo vysázeno mnoho krásných jehličnanů a ovocných stromů; uprostřed zahrady byl veliký šestihranný pavilon a zděná budova, kde se svého času hrávalo loutkové divadlo. Pražané sem jezdívali na výlet, dokonce sem byly vypravovány zvláštní vlaky a o nedělích a svátcích stávaly před zahradou dlouhé řady kočárů, přivážejících a odvážejících návštěvníky. V zahradě se pořádaly velké zábavy a pivo se čepovalo v hojné míře. Bývalý podsládek pivovaru Jaroslav Zajíček zajímavě vyprávěl o Karlu Spurném a jeho bratru Rudolfovi a o zábavách, které se tu pořádaly. Vzpomíná i na jeden den, kdy příliš silný a proslulý tmavý třináctistupňový ležák byl příčinou neblahé události: během zábavy řeznického spolku jeden z řezníků „ mrštil po svém soku sklenicí takovou silou, že ten padl na místě mrtev“. Pan Zajíček dodal, že nikdy se „obecenstvo ze zahrady nevytratilo tak rychle jako po tomto incidentu“. Na zahradě byla i veranda a zimní sály, kde se tančívalo.
Na počátku první světové války se stále častěji stávalo, že mnozí hostinští zůstávali panu Spurnému za pivo dlužni a konkurence snižovala jeho ceny tak, že výroba byla nerentabilní. K tomu ještě byli pivovaru zrekvírováni koně a povozy, a proto se Karel Spurný rozhodl výrobu zastavit. Stalo se tak 1. května 1915. Poté se zúčastnil zakládání branického pivovaru a až do své smrti byl členem jeho správní rady. Po zastavení výroby pak do hostinců vysočanského pivovaru dodával pivo branický pivovar.

Výstavy vysočanského pivovaru se pohybovaly kolem 4000 hl piva ročně, rekordní výstav byl zaznamenán v sezoně 1911-1912, kdy dosáhl 4973 hl. Během poválečných let začal pivovar chátrat a měnit se pozvolna v ruinu. V polovině padesátých let 20. století byla odbourána jeho část a budova prošla změnami. Sídlily zde různé instituce – lidová škola umění, modeláři Svazarmu a v roce 1968 dokonce sloužila jako ubytovací objekt sovětské armády.

Novou naději pro tento areál přinesla sametová revoluce v listopadu 1989. Díky změněným společenským poměrům získal pivovar nového vlastníka, stavební firmu ZUKR. Ta jej přestavěla zčásti na moderní hotel a zčásti na kancelářské prostory, ale díky Janu Zupkovi, majiteli firmy ZUKR, se přestavba k pivovarským budovám zachovala citlivě. V interiérech byly na několika místech zachovány stropní trámy a pivovaru vévodí tradiční komín. Jan Zupka koupil objekt z nostalgických důvodů, neboť sem jako chlapec chodil do hudební školy na klavír a v zahradě a na pivovarském koupališti strávil nezapomenutelné chvíle při klukovských hrách. Rád vzpomíná na doby, kdy zde byly zkušební prostory skupiny Crazy Boys, ze které později vznikl dnes již legendární Olympic.

Za téměř 21 let se firmě ZUKR mnohé podařilo. Nový restaurant Cortéz je naplněním představy o restauraci, v níž se hosté cítí opravdu vítaní. Je to místo, kde najdou příjemnou atmosféru, zdvořilý a ochotný personál a kulinářské zážitky, kvůli nimž se budou chtít vracet. Restaurace nabízí ve všední den vždy mezi 11. a 15. hodinou polední menu, z něhož si hosté mohou vybrat ze dvou polévek a šesti hlavních jídel. V běžném jídelníčku nechybí saláty, předkrmy, v posledních letech tolik oblíbená těstovinová jídla, samozřejmě několik druhů steaků, maso na grilu a speciality šéfkuchaře. Kromě běžných druhů piva se zde nabízejí vína především z dobrých českých a moravských sklepů. To vše podtrhuje krásné prostředí v citlivě zrekonstruovaných původních prostorách. Návštěvníci zde mohou vidět i dochované staré zdivo z opuky, nyní pěkně ošetřené. Mimochodem, opuka bývala v minulých stoletích velmi oblíbeným stavebním kamenem, který se dnes opět dočkal renesance. Vždy z ní vyzařuje teplo a příjemně dýchá kouzlo starých časů. Atmosféru rodinné pohody navíc umocňuje nově vybudovaný krb. Restaurant Cortéz je otevřen denně od 11 do 23 hodin a hosty vždy rád pozdraví a přivítá spolumajitel a šéfkuchař Jiří Havel nebo Jiří Vomela. Prostory jsou vhodné i pro pořádání svateb, promocí a jiných společenských akcí.

Kromě restaurace Cortéz je v zadní části areálu hostům k dispozici i původní, nově zrekonstruovaná restaurace. Její součástí je velká letní zahrada se vzrostlými kaštany, která v létě přímo vybízí k posezení v příjemném chládku, třeba nad pěnivým mokem.

V současné době (2013) se dokončují stavební práce na nové recepci a jídelně, dokončuje se rovněž 2. patro, kde bude dalších 23 pokojů. V roce 2014 by mělo být dokončeno poslední patro, kde bude hostům k dispozici 12 luxusních apartmánů. V dalších letech by mělo dojít k opravě venkovního parkoviště, fasády u staré budovy a k úpravě okolí kolem celého areálu.